stavíme, bouráme, všechno děláme
8.5.2012

Kdo nemrmlá, není Čech, hop hop hop!

Slyšíte to? Někdo mluví. Co říká? Stěžuje si.
Je to přirozená lidská vlastnost, ale čeho je moc, toho je příliš. Ano, naše politická scéna nepřipomíná Rychlé šípy ani Bylo nás pět. Ano, nedostáváme nic zadarmo (tedy většina z nás). Je tedy logické, že se nám to nelíbí. Nicméně, „stěžovací“ atmosféra v této zemi, pravidelně podporovaná médii, průzkumníky trhu apod. začíná přesahovat únosnou mez.

Hlavní zpráva dnešního dne: „Víc jak polovina Čechů je nešťastná“.

Bože lidi, kdy a kde byste chtěli žít? Víte o lepším období na našem území? Rakousko-Uhersko? Jedna z válek? První republika? Totalitní režim? Snad jedině 90. léta minulého století nabízela více možností k podnikání či více místa na trhu. A místo? Chudá Afrika? Přelidněná Asie? Obtloustlá Severní Amerika? Řecko či jiný klenot Evropské unie? Nebo přírodou zpustošené Japonsko? Ano, asi by se našlo lepší místo, ale rozhodně si nemáme na co stěžovat. Stále patříme do části světa, kde se neumírá hladem, nýbrž přejídáním a nedostatkem pohybu.

Proto velím: Lidi, zvedněte zadky, najděte si druhou práci, seberte odvahu na podnikání a udělejte si život lepším. Nebo zkrátka pokračujte v „krysím závodě“ denního stereotypu, šetřete, jezděte jednou za 5 let do Chorvatska a držte hubu. Pokud totiž neuděláte něco navíc a nejste výrazně zdravotně či duševně hendikepovaní, nemáte právo stěžovat si vůbec na nic.