Co pro mě znamená rodina

Lze si z toho dělat srandu, lze to brát dojemně a vážně. Já se pokusím o kompromis, ať si najde každý své a třeba se i sám vyjádří, to by bylo super. 

Téměř každý muž (včetně mě) si často říká: „Nemám to jednoduché, mám to ale přísnou ženu, celý den dřu, a pak tady budu poslouchat, že jsem si po sobě neuklidil talíř“ a na druhou stranu si pak při troše soudnosti uvědomí, že má tu nejlepší ženu na světě a měl by se zamyslet sám nad s sebou. Zda to má podobně i žena, to mohu jen těžko posoudit. Sice jsem od mládí obklopen ženami ve formě spolužaček, kamarádek, následně milenek a životních lásek a znovu kamarádek. Toho času se se mnou může myslím rovnat málokdo: žena, 2 dcery a k tomu jako bonus tchýně. Ale pochopit jako muž uvažování ženy, to je jako chtít, ať pes mňouká – i když ten náš je na dobré cestě, stejně jako já.

Tu větu řekneme každý v životě mnohokrát: „Lásko, chápu tě“. Jenže to logicky znamená, že mnohokrát v životě lžeme. Nebo mi pánové někdo budete tvrdit, že svou polovičku a ženu jako bytost chápete? A Vy ženy nás muže? Těžko!
Celá tato úvahu znamená jeden pohled na rodinu. Aby mohla fungovat, musí muž a žena (muž a muž, žena a žena) najít kompromis a společně to zvládnout. Pokud se to totiž nepovede, tak žádná rodina není, špatně funguje, a nebo se již rozpadla. Toto je zkrátka hlavní.

A pokud se to daří, tak si člověk může užívat všechny věci, které k rodině patří: Nákup cestou z práce, odmítnutý sex, hádku kdo udělá večeři, kárání dětí ale také od dětí, poznámky ať se muž či žena oholí, debaty o kravinách, mnoho práce kolem domu či bytu, radostné či smutné rodičáky, čímž přejděme k těm sladkým: teplo domova, křik a smích dětí, pravidelné mazlení s manželkou, možnost popovídat si, společné víkendové výlety a další a další.
Ta vůbec nejsladší věc, která mi připomíná, že mám rodinu a jsem za to rád, je u mě dětským hláskem pronesená věta: Tati, mám tě ráda!