„Maty“ patří do šrotu? A nazvěte si je, jak chcete!

Výherní automaty, loterijní terminály, kvízomaty. Jakýpak název se nám ještě objeví? Jakou kličku si „český vykuk“ ještě najde? Co všechno udělají některé obce a především lobbisté pro zachování nesmyslného hazardu?

Zkusme si to sumarizovat. Za co všechno se dá nesmyslně vyhodit peníze? Je toho mnoho. Ale hazard této nesmyslnosti jednoznačně vévodí, a to především pro svou nebezpečnost. Srovnat jde snad jenom s alkoholem, který jde ovšem se zmiňovaným druhem „hazardu“ ruku v ruce.
Když si vezmeme různé formy hraní či loterie, budeme mít každý svou hranici jinde. Sázení na sport je o štěstí, ale také o znalostech týmů a zjišťování okolností, není to tedy typický hazard. Dá se ovlivnit.
Loterie typu Sazka už je v mých očích silně na hraně. Nabádat lidi, ať to zkouší a věří? Víra je dobrá, ale je tahle ta pravá? Není to jen vyhazování peněz do z 99,9% plané naděje? Nebylo by lepší, kdyby každý dal těch „pár korun“ týdně na spoření nebo zkusil investovat? Podle mě ano.
Hazard v podobě výherních automatů je v mém žebříčku jednoznačně poslední. Hrát hru, kterou daný jedinec nemůže naprosto nijak ovlivnit, hraje ji zpravidla proto, že neuspěl v reálné „životní hře“, pěstuje si na ni závislost, navíc bez alkoholu a kouření si tento „sport“ snad ani nejde představit, takže se nám závislosti krásně míchají.  Na rozdíl od výše zmíněné sazky jsou navíc automaty určitým způsobem nastaveny, takže zde nejde ani o čistou náhodu.

Proč tomuto jdeme naproti?
Otázka je to čistě řečnická, všichni známe odpověď: Prachy! Přímý zisk pro podnikatele, těm zvedneme nájmy a máme zisk pro obec. Paráda. Však on stát ten společenský důsledek bankrotujících rodin, zvyšování kriminality, náklady na provoz různých institutů pro závislé a podobně nějak utáhne. Lidi, ale ten stát, to jste Vy!
Proto zde otevřeně vyzývám: Maty patří do šrotu! Mají se recyklovat, takže ekologicky je to v pořádku. A teď zpátky na zem, protože sám nevěřím, že by se nám v tomto státě něco tak inteligentního povedlo.

Ale podívejme se na to z druhé strany. Jak uvažuje podnikatel, vlastnící síť těchto heren? Osobně také podnikám, ale nemohl bych dělat činnost, která by neměla z mého pohledu pozitivní nebo alespoň neutrální vliv. Cílem by přece mělo být, dělat něco užitečného. Ale to musím opět zpátky na zem. Realita je u nás totiž taková, že podnikání v tomto oboru bývá úspěšné, daný podnikatel si na tomto začne business, rozjede si další projekty a nakonec je pro své okolí ještě hrdinou. Stačí „mít koule“, nemít svědomí nebo se alibisticky obalit myšlenkou: „Já jim tu možnost jenom dávám, nenutím je.“ Přeji Ti, podnikateli v oboru „klidné spaní“, já bych ho neměl.