Jsme lidé nebo prasata? Někteří dle chování to druhé

Základně se zřejmě dělíme na 3 skupiny lidí. Ti první „PRASATA“ nepořádek dělají a krajina je pro ně jedním velkým odpadkovým košem. Druzí „ALIBISTÉ“ vědí, k čemu slouží popelnice, věci nevyhazují, ale jsou obklopeni apatií. Těm posledním „LIDEM“ se z bordelu kolem nás zvedá žaludek, takže věci po té první skupině uklízejí či nevěřícně kroutí hlavou.

Již jsem podobný článek psal „zde“, ale nemohu si pomoct a musím se o své dojmy podělit s těmi, kteří patří mezi LIDI. Obávám se totiž, že velikost skupin se nemění tím správným směrem, jak by optimista ve smyslu sociálního vývoje společnosti očekával.
Jeden takový příklad za všechny. Šel jsem si včera v naší krásné obci zaběhat. Pěkně jsem se nabalil, vzal oba psy a hurá do lesa. Čerstvý zimní vzduch mi nádherně roztahoval plíce, psi si užívali lesa, bylo to super. Pak jsem ale v lese samotném postupně narazil na několik pohozených pet lahví a díky své povaze zbytek cesty nevěřícně kroutil hlavou, ač jsem měl ke konci již jazyk na vestě. Doběhl jsem na fotbalové hřiště, tam se lehce protáhl, dal psy na vodítka a pěšky směřoval k domovu – vzdálenost cca 200 metrů. Během této cesty jsem s udiveným výrazem posbíral celkem 5 lehce promočených krabiček od cigaret a to nebylo zdaleka vše.
Představuju si tu situaci:
Člověk z první skupiny, tedy PRASE, jde z hospody nebo jen tak odněkud někam, vytáhne poslední cígo a teď co s krabičkou? „Kurva, koš je až za 50 metrů, to mi upadne ruka, než to tam donesu. A když ji dám do kapsy, tak ji tam zapomenu a žena mi vynadá, že jsem ji nechal v kapse“. A šup s ní do trávy. Však on ji někdo sebere nebo se za 200 let rozloží.
Čas běží, ALIBISTA kolem ní 10x projde, ale říká si: „Já ji tam nehodil, proč bych ji jako sbíral? Není to moje věc, nebudu se do toho montovat. A že to tu vypadá jako na smetišti? No a co, já to neudělal!“
Nakonec jde kolem ČLOVĚK, podiví se, sebere ji a hodí do koše. Putování krabičky krajinou tedy končí.

A teď se zkusme zamyslet, kolik nás je vlastně ve které skupině? Mnoho bude těch, kteří se považují za ALIBISTY a přitom se chovají jako PRASATA. K tomu ještě krátký příběh jako důkaz:
Jedu s partou lidí v autě a bavíme se o tom, jak nějaké PRASE vyhodilo pytel s odpadky u silnice. Nikdo z nich to nechápe, všichni kroutí hlavou jako LIDI. Vzápětí jeden z nich dokouří poslední cígo, krabičku hodí z okna a ostatní se tomu buď smějí či nereaguji. Na moji poznámku, zda si taky nepřipadá jako PRASE, reaguje apaticky.
A jsme doma, apatie zde vítězí. Už v prvním příběhu si totiž PRASE nemyslelo vůbec nic, prostě krabičku vyhodilo bez jediné myšlenky. ALIBISTA si krabičky nevšimnul, a pokud ano, tak ji ignoroval.
V čem je tedy zakopán pes? Je to velmi jednoduché, výchova rodiny! Pokud od malička vidím rodiče, jak věci vyhazují na ulici, školka ani žádná škola už se mnou nehne. Pokud mě rodiče učí, kam odpadky patří a proč, pravděpodobně to budu mít zafixované na věky. A když mi vštěpují, že je to fakt hnus, tak je občas i sbírám. Neboli PRASE zpravidla vychová PRASE, ALIBISTA většinou ALIBISTU a ČLOVĚK zase ČLOVĚKA. A mou obavou je, že dle pohledu na okolí mají asi prasata v průměru více potomků než lidé. Snad se pletu.
P.S. Omlouvám se praseti - zvířeti, které ví, jak se v chlívku chovat!