stavíme, bouráme, všechno děláme
16.2.2017

Daně, joo daně…komu přispět za ně?

Název článku jsem úmyslně odlehčil. Téma to ale rozhodně směšné není. Zejména začátkem každého měsíce mě naopak berou mrákoty když vidím, kolik jako malá firma odvádíme na sociálním pojištění a dani z příjmu.

Adrenalin mi ale nezvedá částka samotná, nýbrž související povědomí o tom, u koho peníze skončí a komu naopak nepomohou.
Že se z vybraných daní platí čím dál větší stádo „úředního šimla“ nebo kvantum politiků spících ve sněmovně nechme stranou. Jde mi o oblast sociálního státu, podpory v nezaměstnanosti atd.

Máme zde nepočítaně rodin v opravdu těžké situaci: postižené děti nebo samotní rodiče (ať už mentálně nebo tělesně), atd….tito lidé si podporu rozhodně zaslouží, a to mnohem větší, než dostávají.
Naopak. Vůbec nechápu, proč dostávají jakoukoliv podporu lidé, kteří dlouhodobě nepracují? Ano, o práci může přijít každý. Ale do měsíce si lze novou najít, tím spíš v dnešní době. Takže poté by podle mě takový člověk neměl dostat vůbec nic. Ani životní minimum, prostě nic. Není práce v jeho oboru a aprobaci? = nechť vezme horší a tu svoji hledá dál. Není práce v místě bydliště? Ať se přestěhuje nebo dojíždí, sám to tak mám.
Nevidím žádný důvod k tomu, aby kdokoliv z nás platil z těžce vydělaných peněz někoho, kdo zkrátka pracovat nechce a alibisticky se vymlouvá na nedostatek práce.

Ano, uznávám. Je to brutální, a kdyby se udělal ostrý řez, asi by nám tu vznikly pouliční gangy. Ale rozhodně by to měl být směr. Vytváření pravidel pro sociální oblast v tomto státě mi nedává smysl. Proč mají poctivě pracující dotovat postižené či jinou tragédií zkoušené lidi skoro stejně, jako zdravé, líné nepracující? Proč mají tito nepracující na alkohol a cigarety?

Ano, je tu ještě jeden velký problém. Vymyslet pravidla tak, aby si „vyčůraný čecháček“ nenašel cestičku, a naopak nezbyl někdo, kdo si pomoc zaslouží a nedostane ji, je při českém talentu k podvádění úkol hodný génia. Nicméně stávající vláda o ničem takovém ani neuvažuje, naopak chce flákačům pomáhat čím dál více, protože je stále velmi populární, pomáhat komukoliv, kdo samostatně, aktivně nevytváří statky.

Závěr cca takto: vybírejme daně, klidně ještě větší. Ale striktně rozdělme postižené od simulantů, tělesně limitované od lenochů a doktory, kteří jdou hlavám pomazaným na ruku a píšou jim invaliditu na kuří oko, žeňme cvalem za mříže, ať si to příště rozmyslí. Jejich svědomí by totiž mělo nést větší zátěž, než to zoufalce z druhé strany, který pro záchranu rodiny vyloupí banku nebo vydírá bývalého zaměstnavatele, místo aby požádal o oddlužení a svůj rest poctivě splácel.