stavíme, bouráme, všechno děláme
14.11.2012

Adrenalin mimo okruh, stojí to za to?

Nepovažuji se za vizionáře ani jasnovidce. Ale tento článek jsem na svém soukromém blogu publikoval 2. září 2012. Škoda, že se razantní kroky dělají až po tragédii obřích rozměrů. Přidávám v původním znění: O tomto víkendu proběhla další moto akce mimo závodní okruh. Dovolím si trošku sarkasmu: Vše dopadlo jako již tradičně – smrtí! A co hůř, tentokrát smrtí diváka. 

Musím hned úvodem přiznat, že nejsem zrovna fandou motosportu obecně. Nepřijde mi nic zajímavého na tom, že se pro trochu adrenalinu znečišťuje ovzduší a několik lidí riskuje život. Nicméně formule 1 a ostatní závody na profesionálním okruhu jsou rozhodně menším zlem, jelikož dnes již riskuje opravdu jen řidič a navíc nijak výrazně. Ano, i zde existuje riziko smrtelné nehody, ale na rozdíl od závodů mimo okruh to zdaleka není železným pravidlem.

Proč tedy podobná zábava vlastně existuje? Lidé mají auta rádi, mají rádi tu moc a schopnost jet výrazně rychleji než se dá běžet (navíc bez námahy), mají rádi závod. Není to ale příliš velký risk, mít tento koníček či živobytí? Sedět za volantem někde, kde mohu díky jediné chybě skončit ve stromu či v divácích? Stát poblíž trati, protože je to lákavé, ale riskovat, že jedno z aut udělá zmiňovanou chybu?
Z mého pohledu je zkrátka auto přepravní prostředek, tak jak byl vyvinut a vše ostatní je pro mě navíc a zbytečné. Nejsem příznivcem počítačových her, ale podobné závody bych v reálu zrušil a přesunul je pouze do interaktivního světa.

Závěrem podotýkám, že toto je opět pouze můj názor a budu rád i za nesouhlasné komentáře. Jelikož změnu se mi asi nepodaří prosadit, budu se muset smířit pouze s tím, že svoje děti budu vést jiným směrem, co nejdále od takového způsobu zábavy, co nejdále od tohoto „sportu“ (já to za sport nepovažuji).

Na závěr úvaha dnešní (14.10.): Myslíte, že řidiči víkendové tragédie (známí bratři právníci) dopadnou stejně, jako by dopadl "řadový" řidič rallye? Já ne.
Dále je opět k zamyšlení: Proč se s razantními kroky čekalo na obří tragédii, která zkrátka musela dříve nebo později přijít? Škoda!